Aneta Langerová – Tráva

Jsem jako tráva zvyklá růst, v noci bledé.
Kořínky protínám hliněné nebe..
chladivý déšť padá..
bouře zní a chvátá..
krajina vzdálená..
Stále voní a sílu má, voní a sílu má.

Znám křídla vran,
v jejich stínu spávám.
Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.
Teď mým novým domovem je
vřes, mech a tráva.
Budu tam, kde modré chrpy vykvetou. 

Nade mnou svítá horizont, barvu mění
Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních
Doznívají zvony,ale duše má je mladá.
Ze spánku se budí a vstává
krajina vzdálená
stále voní a sílu má, voní a sílu má.

Znám křídla vran
v jejich stínu spávám. 
Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.
Teď mým novým domovem je
vřes, mech a tráva.
budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

Ohodnoť tento text:
[Celkem: 0 Průměr: 0]