Archiv rubriky: Florence and the Machine

Florence and the Machine – Jenny of Oldstones

High in the halls of the kings who are gone
Jenny would dance with her ghosts
The ones she had lost
and the ones she had found
And the ones who had loved her the most

The ones who’d been gone for so very long
She couldn’t remember their names
They spun her around on the damp old stones, spun away all her sorrow and pain

And she never wanted to leave, never wanted to leave, never wanted to leave, never wanted to leave

They danced through the day
And into the night through the snow that swept through the hall
From winter to summer then winter again
Til the walls did crumble and fall

And she never wanted to leave, never wanted to leave, never wanted to leave, never wanted to leave
And she never wanted to leave, never wanted to leave, never wanted to leave, never wanted to leave

High in the halls of the kings who are gone
Jenny would dance with her ghosts
The ones she had lost
and the ones she had found
And the ones
Who had loved her the most

V komnatách již mrtvých králů
Tancovala Jenny se svými duchy
S těmi, které ztratila
a s těmi, které objevila
A s těmi, kteří ji milovali nejvíce

Na jména těch, jež zemřeli už velmi dávno, si nemohla vzpomenout
Točili s ní na starých, zvlhlých kamenech
Odvrátili její žal a bolest

A tak nikdy nechtěla odejít, nikdy nechtěla odejít
Nikdy nechtěla odejít, nikdy nechtěla odejít

Protancovali se přes den
Dotančili až do noci skrz sníh, která vál chodbami
Přes zimu až v léto a znovu do zimy
Dokud se zdi nerozdrolily a nerozpadly

A tak nikdy nechtěla odejít, nikdy nechtěla odejít
Nikdy nechtěla odejít, nikdy nechtěla odejít A tak nikdy nechtěla odejít, nikdy nechtěla odejít
Nikdy nechtěla odejít, nikdy nechtěla odejít

V komnatách již mrtvých králů
Tancovala Jenny se svými duchy
S těmi, které ztratila
a s těmi, které našla
A s těmi,
kteří ji milovali nejvíce