Dorian – Už se neptám

Škola vás vyrobí každej rok pár set tisíc,
jiný tváře, jiný ksichty, ale vlastně všichni stejní
Naučený neptat se a pracovat pro jiný,
chápu, že ti řekli, že to bude takhle lehčí 
Tak se neptal a prostě si se jenom učil na testy
a pro koho to děláš to ses asi zeptat nestich
Teď sedíš trochu smutnej,
ruce zatnutý v pěsti a proklínáš se v kanclu za to, žes to před tim nerisk

Osm hodin denně pro vyjebnej papír,
jen ať seš pěkně stejnej, jak všichni maturanti
Pak můžeš jít do firmy, kterou vlastní frajer jak ty,
i když je stejne starej on se nebál míchat karty.
Měj dobrý známky a k autoritám pokoru,
když autority z minulýho režimu, tak ke komu jí mám mít?
Tak ke komu jí máš mít?

Se zeptej ty,
já už se neptám na nic,
já už jsem v pohodě,
ale školy jsou plný lavic,
děti jsou zavřený do krabic

Se zeptej ty,
já už se neptám na nic,
já už jsem v pohodě,
ale školy jsou plný lavic,
děti jsou zavřený do krabic

V jedný třídě dvacet lidí,
který budou zase stejný,
jak minulej rok, příští
i ten co byl před tím
Taky jsem tam byl a zkusil jsem to přežít
jsem rád, že Dori ve mě se tam neschoval pod sešit
Osobitost sešlapeme na minimum,
potlačíme kreativní část mozku odmocninou,
není to vaší vinnou (ne)
Že lidi co měli talent teď ležej pod lavinou

Radši se každý ráno budim s kocovinou,
než s pocitem, že zase nepoznaj mě od většiny 
A vím, že moje činy jsou jako velký psi co tahaj lidi pryč z laviny

Radši se každý ráno budim s kocovinou,
než s pocitem, že zase nepoznaj mě od většiny 
A vím, že moje činy jsou jako velký psi co tahaj lidi pryč z laviny

Měj dobrý známky a k autoritám pokoru,
když autority z minulýho režimu,
tak ke komu jí mám mít?
Tak ke komu jí máš mít