Michajlov – Planeta Teror

Kapuce na hlavě, naflusat nasraně do xichtu debilům,
nechodím kolem horký kaše, kladivem přes meniskus,
toto je mučení na beatu,
slovní masakr pro všechny co maj učení na píču.

Planeta teror aka Robert Rodriguez,
na mikrofonu Michal místo pravý nohy pistole,
Brno hardcore debile, kvalita Sin city Tarantino
re-prezent, sídliště, si piči Buratino.

V hlavě delirium bez ucha jak Van Gogh,
většina těch umělců je často falešná, Randsdorf,
drogy, alkohol, marihuana, punk, rock,
sem internacionál, k tomu imigrant jak Gazprom.

Rapová gilotina, iluminát, chopre,
fejková píčovina, vyhul si sám hombre,
to, že to neudejcháš nevyřeší Coldrex,
občas mě sere ten váš vymyšlenej portrét.

Nemůžu za to, že nechápete ten kontext,
nervy sou to, že beru vážně každej koncert,
nikdy se nezaprodám za falešnej potlesk,
nikdy mně nešlo o image, ale o TOP rap.

Brno reprezent, kapuce do půl ksichtu,
od malička soutěživej typ, prcám na plichtu,
Michal navařil další gurmánství, ne žádnou šlichtu,
vyjebanci jedou faded, dělaj z rapu pichnu.

Dělám rap ve městě, ve kterym sem půl života,
zhul si shota, píčo, nejsi cool, si bota,
kolabo strip rap, mi track, kopačky na xicht, disstrack, ah,
nerozdám se tak jako automaty z Multilota.

Trap je novodobej mainstream no,
boombap je klasika jako cd baby oh,
možná sem tady, aby se ty věci hejbly oh,
zkurvený kecy, že sem si nahrabal z mikin, mam v píči.

Sázim rýmy na beat jak se mně chce, bez šablony,
kámo di mi nalít trueschool, bezva tóny,
magnetofóny, freestyle a na kazetě,
poprvýkrát s mikrofonem v garáži na paletě.

Michal zve tě na boombap v době trapu,
v době 60 bpm, já žiju v době spěchu,
v době poslechu sraček o ničem já dělám rap,
Michajlov, mic check, reprezent, mixtape.