Paulie Garand & Kenny Rough – Návraty

Dálnice, show, další víkend,
nevím kolikátou zprávu píšem,
krajina ubíhá za oknem,
nevím kolik hodin jedem, ale zkracuju to vínem.
Těším se na klid domova a na ní,
znáš to sám, to sladký navrácení do míst,
kde horko pálí silnice nebo jí kropí provazama deště,
pak se čeká na mír.

A každej pátek, když odjíždím, nekoukám do jejích očí,
viděl bych tam jenom to, že nemám vymizet ze dveří,
že nemá zaznít auto s kapelou, co mizí daleko za údolí.

Ale ví, že musím jít.
Jak moc to lovím, že bez hudby nevydržím žít.
Reálnější by už bylo opít slunce, aby mohly roztát srdce,
pak by jsme byli volný.

Dost často mě vítá,
až teprv, když svítá
a ten čas se přesejpává,
vidím, jak tam sama snídá.

Dost často mě vítá,
až teprv když svítá
a ten čas se přesejpává
vidím, jak tam sama snídá.

Ukaž mi z labyrintu východ,
samý pávi nasáklý pýchou.
Časem ten svět postrádá výhod
a příchuť víkendu na hotelech změní se na psí chov.
Někdy ty cesty nemaj konec,
ve mně to hoří, nejde zpomalit ten tanec.
A trochu znervóznim, když se bavím o tom,
že se usadim, ale sám vím,
že zatraceně miluju ten způsob práce.
Hobby je rozdávat svý ambice po městech, po klubech
sdělovat pocity, nebejt mim, spíš špatně se mi spí,
když na pódiu nejsem proti nim.

Co je na cestách, sbírám jako střepy
i když ty noci bodaj jak šípy
ale chci je ochutnat stejně jak chutnám tebe
ležet ti v klíně je skoro jak poznat nebe.

Dost často mě vítá
až teprv když svítá
a ten čas se přesejpává
vidím jak tam sama snídá.

Dost často mě vítá
až teprv když svítá
a ten čas se přesejpává
vidím jak tam sama snídá.

A když jsem doma, odpojuju se od kohokoliv
dodáš mi klid, s tebou nebudu ten workoholik
Říkáš mi jakej je to zázrak
teď jsem tak happy, že si můžu pískat
ale pak mě necháš na starost ten prázdnej dům
dlouhý dny pryč, nikdo nerozumí těmhle divnejm pocitům
Říkám bejby, jsi můj architekt
ukaž mi plán, je tu hořko, teď naleju sekt
Proč hraju srdce tak tvrdou hru
nechci mít lag, stejně tak nechci tu samotu
oni mají často pocit o kterým jsem nevěděl
když se vracim, tak nechtěj abych jim zase odjel
abych jim zase odjel
abych jim zase odjel
abych jim zase odjel.

Protože

Dost často mě vítá
až teprv když svítá
a ten čas se přesejpává
vidím jak tam sama snídá.

Dost často mě vítá
až teprv když svítá
a ten čas se přesejpává
vidím jak tam sama snídá.

Dost často mě vítá
až teprv když svítá
a ten čas se přesejpává
vidím jak tam sama snídá.

Dost často mě vítá
až teprv když svítá
a ten čas se přesejpává
vidím jak tam sama snídá.

Ohodnoť tento text:
[Celkem: 0 Průměr: 0]