Waldemar Matuška – Eldorádo

V dálných dálkách v zámoří,
ční prý zlaté pohoří.
Příchozího pohostí,
nádherou a hojností.

Dík těm svůdným pověstím,
zástupy šly za štěstím.
Chátra i ti bohatí,
s vírou, že se vyplatí.

Jít a hledat Eldorádo,
zbávené vší bídy člověčí.
Jít a hledat Eldorádo,
kde je láska,mír a bezpečí.

Báchorce té uvěří,
dávno už jen někteří.
Spíš než zlatonosný štít,
nám dnes rozum káže jít…

Jít a hledat Eldorádo,
zbávené vší bídy člověčí.
Jít a hledat Eldorádo,
kde je láska,mír a bezpečí. 

Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství je moudrost a uvážlivý čin,
že Eldorádo není kdesi v dálce, ale docela blízko – v našich srdcích a v našem myšlení.
A že jeho pravé jméno je svoboda, pravda a porozumění.
Nosíme je v sobě a ptát se na ně je naše přirozená povinnost.

Jít a hledat Eldorádo,
zbávené vší bídy člověčí.
Jít a hledat Eldorádo,
kde je láska,mír a bezpečí.

Ohodnoť tento text:
[Celkem: 0 Průměr: 0]